Vysoké Tatry: nejoblíbenější cíle a trasy

Vysoké Tatry jsou nejvyšší pohoří Karpat a nejnavštěvovanější horská oblast na Slovensku. Za jediný den tu stihnete pleso, hřebenovku i lanovku pod Lomnickým štítem. Právě proto se sem řada lidí vrací každý rok, i když už znají nejznámější místa.

Není to ale pohoří na improvizaci.

Vysoké Tatry nejsou jedním kopcem, který zdoláte za dopoledne. Je to poměrně kompaktní pohoří s více než dvaceti štíty nad 2500 metrů, hlubokými ledovcovými dolinami a úzkými hřebeny. Většina návštěvníků proto nikdy nevidí celé pohoří, ale jen jeho zlomek, ke kterému se dostane lanovkou, vlakem nebo pěšky z některého z podhorských středisek. A to je úplně v pořádku. Tatry se dají objevovat po částech a každá část vypadá jinak.

Co vlastně Vysoké Tatry jsou a proč se sem lidé vracejí

Pohoří leží na severu Slovenska u hranice s Polskem a dělí se na Vysoké a Belianské Tatry. Vysoké Tatry jsou ty vyšší a skalnatější, s ledovcovými plesy a turistickými chatami. Belianské Tatry jsou nižší, zelenější a většina jejich území je chráněná, takže se v nich pohybujete jen po vyznačených stezkách.

Zajímavostí je, že téměř celé území patří do Tatranského národního parku, který se řadí k nejstarším chráněným územím v této části Evropy. To ovlivňuje všechno od parkování až po to, kde si můžete postavit stan.

Lidé se sem vracejí ze tří důvodů. První je fyzička: túry jsou tu krátké, ale strmé, takže si za pár hodin unavíte nohy víc než na celodenní trase v nízkých horách. Druhý je výhled z lanovek, který zvládnou i ti, kdo na vrchol nechtějí jít pěšky. Třetí je atmosféra horských chat, kde si dáte čaj a bramborovou polévku s výhledem na štíty.

Nejznámější cíle, které nezklamou

Klasikou je Štrbské pleso s jezerem, kolem kterého se dá projít pohodlný okruh vhodný i pro rodiny s malými dětmi. Odtud vede červená značka na Popradské pleso, což je jedna z nejnavštěvovanějších túr v celých Tatrách.

Ze Starého Smokovce jezdí ozubnicový vláček a lanovka na Hrebienok. Odtud se dá dojít k vodopádům Studeného potoka nebo k Rainerově chatě. V létě je to nejlepší základna na nenáročné výlety, v zimě zase na sáňkování.

V Tatranské Lomnici se lanovkou vyvezete na Skalnaté pleso a odtud výš na Lomnický štít. Z horní stanice je výhled na celé Vysoké Tatry a za jasného počasí dohlédnete hluboko do Polska.

Kdo chce náročnější túru, míří k chatám ve vyšších polohách. Zbojnická chata, Téryho chata nebo Zamkovského chata leží v takové výšce, že si výstup zaslouží plánování i vhodnou obuv.

Trasy podle náročnosti

Následující tabulka je hrubé vodítko, ne přesný itinerář. Časy platí pro klidné tempo a nezahrnují přestávky.

Cíl	Náročnost	Orientační čas
Okruh kolem Štrbského plesa	velmi lehká	do jedné hodiny
Hrebienok a vodopády Studeného potoka	lehká	2 až 3 hodiny
Popradské pleso ze Štrbského plesa	střední	4 až 5 hodin
Skalnaté pleso k lanovce	střední	3 až 4 hodiny
Vyšší chaty v Malé Studené dolině	vysoká	celý den

Při plánování myslete na to, že v Tatrách platí nepřímá úměra mezi délkou a náročností. Trasa dlouhá pět kilometrů může být těžší než patnáctikilometrová, pokud stoupá o osm set metrů.

Počasí, sezóna a oblečení

Horské počasí se mění rychle a v Tatrách to platí dvojnásob. Ráno může být jasno, odpoledne se zatáhne a prší. Nad hranicí lesa fouká téměř pořád.

Nejbezpečnější období na vyšší túry je od června do září. V zimě jsou některé stezky uzavřené kvůli ochraně přírody a lavinovému nebezpečí. Pokud vyrážíte mimo léto, ověřte si, které trasy jsou vůbec otevřené.

Oblečení řešte ve vrstvách: funkční tričko, lehká mikina nebo flís, nepromokavá větrovka. Přibudou pevné turistické boty s podrážkou, která drží na mokrém kameni, a alespoň jedna vrstva navíc, kterou si vezmete na chatu k čaji.

Praktický detail: do batohu patří i čelovka. Když se něco zkomplikuje, vracet se za tmy nebývá příjemné.

Jak se po Tatrách pohybovat

Mezi podhorskými středisky jezdí tatranská elektrická železnice, která se napojuje na hlavní trať. Využít se dá i autobus. Kombinace vlaku a vlastního auta je nejčastější, ale parkování v hlavní sezóně bývá plné už brzy ráno.

Pokud plánujete víc túr, vyplatí se zaparkovat jednou a dál se přesouvat vlakem. Ušetříte si hledání místa i nervy v kolonách při odjezdu domů.

Bezpečnost a horská služba

V horách se pohybujte jen po vyznačených stezkách. Zkratky přes strmé svahy jsou častou příčinou úrazů a zároveň poškozují vzácnou flóru, která se obnovuje pomalu a někde vůbec.

Když se stane neštěstí, volejte tísňovou linku horské služby. Aplikace Horské záchranné služby umožňuje přivolat pomoc a odeslat svou polohu i tehdy, když máte slabý signál. Číslo tísňové linky 112 funguje všude v Evropě.

Nikdy nepodceňujte lavinové ani náledové riziko a nechoďte do hor sami. Když plánujete dlouhou túru, řekněte někomu, kudy jdete a kdy se plánujete vrátit.

Časté otázky

Dají se Vysoké Tatry zvládnout bez lanovek?

Ano, ale zaplatíte za to časem a kondicí. Lanovky výrazně zkracují přístup do vyšších poloh. Pěšky se k nim dostanete, ale připočítejte si několik hodin navíc a túru plánujte na celý den.

Jaká jsou největší rizika pro nezkušeného turistu?

Podcenění počasí, slabá obuv a přeceňování vlastních sil při stoupání. V Tatrách se strmý terén nasčítá rychle. Když po hodině cítíte, že jste na hranici, raději se otočte dřív než později.

Je v Tatrách drahý pobyt?

Záleží kde a kdy. Horské chaty jsou jednodušší a levnější, podhorské hotely dražší. Ceny v sezóně rostou, mimo ni klesají. Vždy se vyplatí rezervovat s předstihem a podívat se i po menších obcích pod horami.

Dá se na chatě jíst bez rezervace?

Běžné občerstvení ano, hlavní jídla se někdy vyprodají. V silné sezóně doporučuji přijít mimo polední špičku. Vlastní vodu a malou svačinu mějte vždy s sebou, i když polévku na chatě si nenechte ujít.

Můj tip: naplánovala bych jeden den na lanovku a jeden na pěší túru. Kombinace je méně únavná a vidíte z hor víc než při jedné dlouhé trase. Když jedete poprvé, vyberte si základnu ve Starém Smokovci nebo na Štrbském plese a odtud se rozhlížejte.

Zdroje

• Horská záchranná služba Slovenské republiky
• Správa Tatranského národného parku
• Ministerstvo životného prostredia Slovenskej republiky