Jak si vyzkoušet horolezení poprvé? Nejlépe na umělé stěně

Jak si vyzkoušet horolezení poprvé? Zajděte na umělou stěnu s úvodní lekcí a vybavení si tam půjčte. Skály počkají, dokud neumíte uvázat se do lana, domluvit se s jistícím a bezpečně slézt. Na stěně se to naučíte v teple a za pár hodin, aniž byste kupovali jediný kus výbavy. Celý postup se dá rozdělit do šesti kroků, od první návštěvy po první lezení venku.

Začněte stěnou s úvodní lekcí

Většina lezeckých stěn v Česku nabízí vstupní lekci pro úplné začátečníky, často s instruktorem na jednu až dvě hodiny. Vyberte stěnu v dosahu, protože na další návštěvy budete chtít chodit pravidelně. Ověřte, zda lekce zahrnuje půjčení vybavení. Pokud ne, zeptejte se, jak se půjčení řeší zvlášť.

Rozlišujte lezení s lanem, kde vás jistí partner, a boulder, tedy nízké lezení bez lana nad matracemi. Pro první pokus je boulder jednodušší, protože kromě lezeček nepotřebujete nic. Lano naopak ukáže, jak lezení vypadá doopravdy. Obě varianty se dají vyzkoušet za jedno odpoledne.

Zdravotní stav zvažte předem. Máte-li potíže s klouby, zády nebo srdcem, poraďte se s lékařem. Těhotným a lidem po úrazu doporučí lezení spíš individuálně lékař. Instruktorovi řekněte o všech omezeních hned na začátku.

Co si půjčit a co vzít vlastní

Začátečník nepotřebuje vlastní výbavu, na stěně se obvykle půjčuje všechno důležité:

• lezecký sedák a lano,
• jistící pomůcka s karabinou,
• lezečky, tedy těsné lezecké boty,
• pytlík s magnéziem na suché ruce.

Lezečky mají sedět těsně, ale nesmí bolet. Při prvním lezení vám stačí pohodlnější velikost, protože cílem je naučit se stát na malých stupech, ne vydržet hodinu v kleští. Ponožky si můžete nechat nebo je vzít tenké.

Obléknout se doporučuje volně a pružně, nejlépe do sportovních legín nebo volných kalhot. Dlouhé vlasy svažte, šperky a hodinky sundejte, protože se o stěnu zachytí. Na skály potřebujete navíc helmu, kterou instruktor zpravidla půjčí.

První hodina: uzel, jištění, domluva

V první hodině se nelezete, ale učíte se základy. Instruktor ukáže, jak se uváže lano do sedáku, nejčastěji osmičkovým uzlem. Pak vám ukáže, jak ho zkontrolovat, aby chyba nezůstala skrytá. Kontrola uzlu a sedáku partnerem je nejdůležitější návyk, který si odnesete.

Jištění je práce druhého člověka. Jistící drží lano, dává mu správnou délku a v případě pádu zachytí lezce. Naučíte se slovní povely, které si lezec s jistícím vyměňují, a to hlasitě a srozumitelně. Při prvním lezení vás obvykle jistí instruktor.

Součástí výuky bývá i bezpečný pád a slézání. Pád do lana patří k lezení a na stěně je dobře ošetřený. Nácvik vám vezme obavy, protože pocit, že lano vás opravdu drží, nic nenahradí. Po lekci budete mít jistotu, že víte, co dělat.

Jak si vyzkoušet horolezení poprvé a nevyčerpat ruce za deset minut

Začátečníci lezou rukama, zkušení lezou nohama. Stoupejte na špičky chodidel, tělo držte blízko stěny a paže natažené, aby se váha opírala o kosti, ne o svaly. Ruce slouží hlavně k udržení rovnováhy. Kdo lezl po žebříku, zná princip, jen je tady chyty a stupy menší.

Plánujte dva tři kroky dopředu. Před každým pohybem se podívejte, kam půjde noha a které chyty využijete. Pomalé a jisté lezení je méně vyčerpávající než rychlé trhání. Dýchejte, protože zadržení dechu je častá chyba.

Odpočívejte v místech, kde se dá držet natažených paží. Několik vteřin klidu zregeneruje předloktí. Neplatí, že kdo se víc drží, ten vyleze výš. Prsty a šlachy potřebují čas, proto začátečník lépe udělá méně cest s pauzami.

Přechod na skály s instruktorem

Skála je jiné prostředí než stěna. Chyty nejsou barevné, cesty se hledají očima a jištění tvoří pevné kruhy nebo borháky ve skále. První výlet proto absolvujte s horolezeckou školou nebo zkušeným lezcem, který ukáže bezpečné postupy. Helma je na skále povinná výbava, ne doplněk.

Zvolte lehčí a dobře odjištěné cesty v oblasti vhodné pro začátečníky. Na pískovci platí zvláštní pravidla, třeba zákaz magnézia, proto jej nezačínejte bez znalce. Počasí sledujte předem, protože mokrá skála je kluzká a nebezpečná. Při bouřce nebo dešti od lezení upusťte.

Vezměte s sebou vodu, svačinu a oblečení do chladu. Na skále se stává, že čekáte, až na vás přijde řada. Zalezte do stínu, ruce natahujte, abyste neklesli v teple. První skalní den nemusí trvat dlouho.

Jak pokračovat po prvním dni

Pokud vás lezení chytlo, chodte na stěnu pravidelně, ideálně jednou týdně. Mezi tréninky nechte aspoň den pauzu pro šlachy a prsty. Kloubní bolest nepodceňujte, protože přetížení prstů se léčí dlouho. Při potížích vyhledejte lékaře.

Přihlaste se do kurzu pro začátečníky nebo do lezeckého oddílu. Tam se naučíte samostatné jištění a postupně i vlastní lezení na skalách. Partnera najdete na stěně snadno, lezci se rádi dohodnou. Před samostatným jištěním ale vždy ověřte svou způsobilost.

Vybavení kupujte postupně a po poradě s někým zkušenějším. Nejdříve se pořizují lezečky, později sedák a helma. Nekupujte levnou výbavu bez atestu, protože jde o bezpečnost. Český horolezecký svaz radí, jak postupovat při zakoupení první výbavy.

Časté otázky

Musím být silný, abych mohl lézt?

Ne, začátečnická technika stojí hlavně na nohou a rovnováze. Sílu v prstech a předloktí získáte postupně a tělo si zvykne za několik týdnů. Na první lekci stačí průměrná kondice a chuť zkoušet.

Co když se bojím výšek?

Strach z výšky je běžný a lezení ho často postupně zmírňuje. Začněte nízkým lezením a pohybem těsně nad zemí. Při pocitu nejistoty slezte, nikdo vás nenutí k výkonu. Instruktor vás doprovodí.

Od kolika let mohou lézt děti?

Děti se na stěnách objevují brzy, přesný věk ale stanovuje každá stěna. Zeptejte se na věkové minimum a na dětské lekce. Dítě by mělo lézt pod dohledem a s vhodným vybavením.

Zdroje

• Český horolezecký svaz
• Horská služba ČR